Škodu na chmelu stále nejlépe rozpozná lidské oko

Společnost B+S Broker založil v roce 2007 Marek Busta. Dnes ji vede spolu se svým synem Lukášem a ve svém týmu mají 12 zkušených specialistů. Celkem spravují pojistný kmen ve výši 150 mil. Kč. Díky své velikosti a dlouholetým zkušenostem patří mezi nejvýznamnější zprostředkovatele zemědělského pojištění u nás a jejich specializací je pojištění speciálních plodin, jako je ovoce, vinná réva nebo chmel. Firma sídlí v Žatci, ale díky několika svým pobočkám od Karlových Varů po Kyjov nabízí služby klientům po celé ČR. Od roku 2009 jsou součástí sítě RENOMIA NETWORK. Vyzpovídali jsme jednatele společnosti Lukáše Bustu.

Patříte mezi významné zprostředkovatele zemědělského pojištění v ČR se specializací na pojištění chmele. Jak velkou plochu chmelnic přibližně pojišťujete?

V současné době pojišťujeme něco přes 50 % veškerých ploch chmele v ČR, což je více než 2 500 ha. Nejčastěji pěstovanou odrůdou u nás je Žatecký poloraný červeňák, který je díky své jemné aromatické chuti označovaný za nejkvalitnější chmel na světě a vyváží se například do USA nebo do Japonska.

Proti jakým rizikům lze chmel pojistit a se kterou pojišťovnou nejčastěji spolupracujete?

Chmel lze pojistit proti standardním zemědělským rizikům, tedy krupobití, vichřici, záplavě a povodni. Nově se začal pojišťovat i jarní mráz, protože počasí se mění a je rok od roku nevyzpytatelnější. Nejčastěji spolupracujeme v této oblasti s Generali Českou pojišťovnou, Agra pojišťovnou a Allianz. Ostatní pojišťovny chmel pojišťovat zatím neumějí nebo nechtějí.

Chmel se pěstuje na rozsáhlých několikahektarových plochách. Využíváte při prohlídkách chmelnic nějaká moderní zařízení, která vám usnadní práci, například drony?

Bohužel, žádné moderní technologie nám nepomůžou. Stále platí, že se jednotlivé chmelnice musí projít a škodu likvidovat na základě osobní prohlídky. U chmele speciálně žádná technologie nenahradí lidské oko.

Někteří pěstitelé chmele začali využívat systém „Chytrá chmelnice“. Čidla umístěná přímo ve chmelnicích monitorují teplotu, množství srážek nebo suchost půdy. Co si o těchto nových technologiích myslíte?

Letos probíhá několik pilotních projektů, takže zatím těžko hodnotit výsledek. Nicméně je to určitě ku prospěchu věci, pokud tyto technologie pomůžou k lepším výnosům a kondici chmelnice.

Sklizeň chmele, ovoce i vinné révy vrcholí, zemědělci už jistě vyhodnocují letošní úrodu. Jaký byl tento rok z pohledu pojišťováka a rozsahu škod na zemědělských plodinách?

Začátek letošní sezóny vypadal klidně a škod na zemědělských porostech nebylo mnoho. V červenci přišlo jen několik vln bouřek, takže co se týká škod na polních plodinách, v naší firmě se jednalo o průměrný rok. Ale například jižní Čechy a severní Morava byly zasaženy citelněji a tam se jednalo o velké škody. Nicméně na konci srpna přišly bouřky i do oblastí, kde se pěstuje chmel a nastala kalamita, protože vichřice poškodila 90 % všech chmelnic a většinou po celých plochách. V souhrnu se tedy jedná spíš o horší rok.